Hru a hravost máme stále spojenou spíše s dětmi,
než se vztahy mezi dospělými.
Čím dál tím více se ale začínají ukazovat i její přínosy
a důležitost v partnerských vztazích.

Není tím totiž myšlena dětinskost nebo lehkovážnost,
ale kvalita našeho společného času.
Takového, který nás vtáhne, je pro nás obohacující
a má v sobě prvek objevování a prozkoumávání
jak nás samotných, tak světa okolo nás.

Zvlášť užitečná pro nás může být v naročnějším období,
kdy nám pomáhá vyvážit "nesnesitelnou těžkost bytí".