Na začátku vztahu necháváme toho druhého postupně nahlížet do svého vlastního světa, dostáváme se k sobě blíže, začínáme si více a více důvěřovat, cítit se spolu bezpečně a dobře. Až se ze dvou odlišných životů stane jeden. Jakmile se dostaneme až sem, můžeme si gratulovat.
Prošli jsme totiž všemi různými radostmi i strastmi poznávání a sbližování s druhým člověkem a vybudovali si pevný základ vztahu. Konečně se cítíme komfortně a jistě v kramflecích.
Nějakou dobu si v té sladké předvídatelnosti a pohodičce hovíme a příjemně usínáme na vavřínech. Dokud nás nezačne budit otravný pocit frustrace, který začne vyvěrat z přílišného stereotypu a začne nám dávat pěkně zabrat...
Návodů na internetu "Jak si okořenit vztah" je sice spoustu, my jsme ale chtěli celé situaci porozumět hlouběji. Dopídit se příčin a principů, ne se jen spokojit s povrchními radami a technikami.
A tak jsme začali studovat desítky psychologických a sociologických zahraničních studií, které se čím dál tím více i tímto tématem zabývají, poslouchat hodiny přednášek předních světových osobností a sami s podnětnými myšlenkami experimentovat, zkoušet co funguje a co ne a postupně (z počátku jen tak pro sebe) tuhle magickou krabičku Motsepi utvářet.
Postupně se okruh ... rozrůstal a my z ní měli čím dál tím větší radost, že jsme se rozhodli o ní podělit s vámi všemi, kteří s podobnou vztahovou výzvou zápolí. Se všemi, kteří mají chuť a odvahu dále svůj vztah rozvíjet a zakusit něco nového.
Poznatky a celý koncept jsme během utváření konzultovali s psychologem, abychom získali i odborný pohled a zpětnou vazbu. I přesto, že vycházíme ze závěrů dnešní vědy, stále se jedná o obecné poznání, které sice může obohatit každého, ale nevyrovná se individuální práci psychologa / psychoterapeuta. Proto by celý koncept měl sloužit jako doplněk/ inspirace a ne jako nástroj pro řešení hlubších partnerských problémů.
Můžete nám ji do 14 dnů od nákupu vrátit (viz obchodní podmínky). Ať už zjistíte, že
Nic menšího než naše vlastní nadšení z celého konceptu. Po jedné z mnoha aktivit, do které jsme se odvážili pustit, se mě totiž manžel zeptal, jak se mi to zdá, načež jsem sice nadšeně, ale způsobem sobě vlastním, zamumlala, že jsem "moc happy". "Cože? Motsepi?"podíval se na mě překvapeně... A tak už jsme si pokaždé, když nás něco opravdu zaujalo a my se spolu dostali do hravého módu, pro sebe zopakovali, že jsme "motsepi". Někdy se ten pocit dostavil hned, jindy třeba až zpětně, kdy se nám nová zkušenost rozležela v hlavě a někdy naopak místo něho přišlo zklamání, pocit nepochopení nebo prostě nic. Jedno ale víme jistě: stojí za to se o něj pokoušet. A tak bychom rádi popřáli všem (i sami sobě) mnoho společných "motsepi" momentů.